jsem katolík, křesťan, nebo kdo vlastně?
Stále více si tuto otázku pokládám a stále více mi tane na mysl otázka, jak moc velký rozdíl je mezi pojmy katolík a křesťan.
Křesťan je člověk, který věří v Krista. To splňuji, proto jsem i já křesťan. Katolík je člověk, který věří v Krista. To splňuji, proto i já jsem katolík. Evangelíci prý neuznávají svaté, ale katolíci ano. Já uznávám, že existují svatí, proto i já jsem katolík. Katolíci se modlí ke svatým za přímluvu u Otce - TO NESPLŇUJI, proto nejsem katolík?
Tři čtvrtiny mé rodiny jsou evangelického vyznání, tři čtvrtiny té zbylé čtvrtiny jsou ateisté a zbytek tvoří moje rodina, která je katolického vyznání. Naši byli též evangelíky, ale protože v jižních Čechách nenašli evangelické působiště, když se tam nastěhovali, nechali se překřtít na katolíky. Mají proto evangelickou výchovu a má výchova je napůl katolická a napůl evangelická. Pokřtěná jsem byla na římskokatolíka ve svých 6 letech.
Kamarád mi jednou řekl, že když se nemodlím ke svatým, mám myšlení evangelíka. Copak názor na jednu věc ze mě dělá člověka jiného vyznání? Možná ano.
Mám prostě jiný názor na modlitbu ke svatým. Někdo mi nedávno řekl, že ke svatým se modlí proto, že někde je psáno, že Bůh vyslyší "čisté". Proto se mnoho mnoho lidí modlí ke svatým patronům, k Panně Marii, k andělům, aby se oni jako ti "čistější" přimluvili u Otce a tak vyprosili modlitbu, kterou se ten ubohý hříšník modlí. Nedokážu se modlit k nikomu jinému než k Hospodinovi. Když bych se modlila k někomu jinému, cítím se, jako bych Pána obcházela. Proč se modlit ke kováříčkovi, když můžu jít rovnou ke kováři? Mám pocit jako bych modlitbou ke svatému projevila Bohu svou nedůvěru v jeho VELKOU LÁSKU ke mě.
Svatí jsou uznáni za svaté, pokud je za svaté prohlásí církev, a to na základě určitého řízení s důkazy dvou zázraků. To mi přijde dosti lidské. Někdo namítne, že v moment tohoto řízení je přítomen Duch svatý. Jenže mě stále vyvstává otázka - jak si mohu být jistá, že je Duch svatý opravdu přítomen? Jak si mohu být jistá, že ti lidé poznají, jestli to byl opravdu zázrak? A jak si mohu být jistá, že ten svatý člověk je opravdu svatý i před samotným Pánem?
Možná jsem naivní a zaujatá proti vysokým představitelům církve (za což se nestydím a přiznávám to). Možná jsem opravdu měla převážně evangelickou výchovu. Co když mám ale správný názor? Co když má v sobě Římskokatolická církev opravdu více lidského než by měla mít, a to na úkor všeho Božího?
Čím dál více věřím, že starý Zákon, a to konkrétně knihy Mojžíšovi, mají jediné vše POUZE z Boha. V mnoha jiných knihách Bible jsou určité události již na popud člověka. I já věřím, že Bible je od Boha, ale myslím, že je v ní mnoho lidského, které od všeho Božího krapet odvádí jinam, než bylo původním záměrem. Začínám stále více uznávat víru židovskou, ale s tím rozdílem, že bezmezně věřím v Krista. Proto nejsem židem ani katolíkem. Jsem proto křesťanem.
Neznám Bibli tak, jak bych měla. Mé oko nespočinulo na všech jejích stránkách, proto NETVRDÍM, že mám v tomto všem pravdu. Mám zatím takovýto názor a názor se stále vyvíjí a mění.
Proto se chci nazývat křesťanem - i když - výstižnější by bylo slovo věřícím v Boha.
V každé církvi je něco, s čím nesouhlasím. Proto kdybych si měla vybrat až teď, do které církve či kterého monoteistického náboženství bych vstoupila, nevstoupila bych možná nikam - alespoň v momentálním rozpoložení.
Chci jen to božské a nic lidské. Vše, co je od člověka, není dokonalé. Člověka snadno položí na lopatky a zavrtá do prachu Zlý a jen Bůh může člověka zpět postavit na nohy. Chci vnímat Pána a jeho Lásku a ne výmysly lidí, aby mě od Něho odváděli.
Komentáře
Přehled komentářů
Nádherně sepsané! Trápil jsem se podobnou věcí a Tvůj článek mně hodně pomohl trošku si to ujasnit.
Před mnoha lety jsem měl dost vážnou nehodu. Stalo se mi při tom něco, co mě vrátilo k Bohu (křtili mě, jako miminko). Celá ta léta jsem hledal odpověď na jednu jedinou otázku PROČ? a až nedávno mně vše došlo!
Teď už vím, jaké plány se mnou Bůh měl a je mi líto těch let, které jsem svoji "nevědomostí" ztratil.
Tvé stránky si ukládám do oblíbených a prozkoumám je. Měla bys je dokončit. Máš vše v srdci..., jen to dostat na klávesnici!
Děkuji Ti!
S láskou a pokorou v srdci
(Kateřina, 7. 5. 2013 23:31)Zdravím, hezky napsaná úvaha. Tyto otázky jsem si též kladla k srdci, až jsem nakonec přišla k poznání, že se moje víra naklání k Pravoslavné církvi, navzdory tomu, že jsem křtěna v Římsko-katolické, od které jsem postupem života vzdalovala v mnoha směrech. Ale věřím, že Bůh je tady pro všechny, kteří v něj skutečně věří s láskou a pokorou v srdci, ať už je ten člověk přikloněn k jakékoli církvi. Bůh vidí, kdo je dobrý člověk a sám posoudí naše spasení bez ohledu na pozemské církve, i když skrze ně hledáme cestu. Věřit je vše.
koment
(štefan, 15. 11. 2012 22:21)je to dobrý názor katolíci si sem tam něco poopravili tak aby mněli nad lidem moc sám jan hus bojovál proti jejich režimu už po staletí nečiní málem nic co by boží slovo schvalovalo modly-křest-vše je jinak než se píše ve slově svatem .odstranovali ty kteří dávali lidem číst bibli jan hus položil život za pravdu o které kázal protestoval proti odpustkum což byl nesmysl a tudíš se ho zbavili tím že ho upálili jak se někdo může prohlásit za svatého což pak nezhřeší ani mišlenkou .je to podle mně další nesmysl jsem křestan .
Dotaz
(Jana, 18. 8. 2012 21:35)Ahoj / dobrý den. četla jsem tvůj článek a máš to moc pěkně napsané. Chtěla jsem se tě zeptat, zda bys mi mohla na můj mail ( jana.illkova@seznam.cz) ... připadáš mi jako vhodný člověk, který by mi mohl poradit ohledně víry. Vím , že jsem ti toho nenapsala moc..ale tady toho moc vypisovat nechci... moc děkuji
Děkuju Ti!
(Luboš, 29. 7. 2013 3:39)